CINNAMON DIAMONDS

Darlen nám dospěla

Ač je to k nevíře, Darlenka už není štěňátko, ale minimálně dospívající fena. V čerstvých sedmi měsících nám zrzka začala hárat, na což mě tedy musela upozornit až naše paní sousedka veterinářka. Já jsem to totiž tak brzy opravdu nečekala. Je ale pravda, že Barnyho zájem o Darlen byl poslední 3 týdny více jak přátelský, už to asi cítil dopředu, taky mě to už mohlo napadnout. Hárání nám tedy překazilo poslední hodinu na cvičáku, kde jsme se měli nechat výcvikářkou přezkoušet. Darlen by byla určitě šikovná, ale co už, svět se nezboří;) Tímto moc gratulujeme Maxíkovi a paničce, kteří zvládli přezkoušení na plný počet, šikovňáci.

A co je jinak nového. Vycházkujeme, vycházkujeme, vycházkujeme. Poslední dobou máme celkem štěstí a často se potkáváme s Ditou a její Ebi a Milanem a jeho Natali. Darlenka pak krásně s vizslenkama řádí a doma je unavená a nezlobí.:) Včera dokonce Dita brala na vycházku střelenou kachnu Ebče na výcvik. Říkala jsem si, že zkusím nechat Daru přičichnout, ale ta na nic nečekala, jak ucítila kachnu, vyskočila si pro ni, vzala ji do mordy a snažila se s úlovkem vzít do zaječích, a to několikrát, ještě že byla kachna na provázku. Úplně to samé mi udělala před 14 dny, kdy ji Dita zkoušela dát přičuchnout králičí kůže. Vytrhla ji ji z ruky a pelášila si to pryč. Pak jsem ji 15 minut naháněla po poli a Darlenka z toho měla super zábavu a my jsme se nakonec smáli taky. Pozitivní poznatek posledních dní tedy je, že Darlen se pravděpodobně zvěře štítit nebude a snad nám to trošku časem ulehčí práci na aportech. Jen mě trošku mrzí, že u nás opravdu není žádná drobná zvěř a není na čem zkoušet či učit vystavování. Na jaře si tak asi budeme muset pořídit nějakou tu křepelku do klícky a vyrážet do polí i s ní, uvidíme;)