CINNAMON DIAMONDS

Jak (ne)pokračuje náš výcvik

Po absolvování výcviku v Zalažanech jsme se do toho pustily s Darlenku pěkně po hlavě a musím uznat, že Darča byla opravdu moc šikovná a moc ji to šlo. Jako by zrzka konečně pochopila, co že má, jako ten lovecký pes, dělat. Radost koukat. Potom se nám bohužel ale do výcviku zamotala návštěva veterináře a nakonec ještě nachlazení. Nachlazení je bohužel až takové, že se Darča dusí rýmou a necítí opravdu vůbec, ale vůbec nic. Zkoušela jsem ji i schovat buřta do deky a ona si na něj lehla a chrněla, věc pro ni za normální situace nemyslitelná.:) Dopředu jsme už ale měli domluvené, že zkusíme s panem Zadražilem vystavování, protože měl k dispozici živého bažanta. Výsledek ani nemohl být jiný, Darlenka v křoví přeskakovala klícku s bažochem a vůbec netušila, že tam je. Taky, díky tomu, že nemůže používat nos, je vidět, že hledá v poli zrakem, což bych nerada podporovala, a tak jsme momentálně od výcviku upustili, dokud nebude zcela ok.

Aby toho nebylo málo,Darča mi začíná lehce lenivět. Může to být ze dvou důvodů, buď ji díky nachlazení není akorát, a nebo se blíží hárání. Během hárání se totiž Darča hodně uklidní. Posledně se nám dostala do normálu až po falešce. Hárání nás nemine, to je jasné, jen doufám, že tentokrát se to obejde bez falešky, protože to by znamenalo utlumení Darči na docela dlouhou dobu. Jj, hold člověk míní a ono je to občas všechno jinak.

S konečnou platností jsem se tedy rozhodla, že na vlohy půjdeme až na podzim. Nebudeme tlačit na pilu, nemáme kam spěchat. Já se aspoň půjdu teď na jaře podívat, jak to vlastně vypadá, co se po nás bude chtít a na podzim to už pak bude naostro:) A při té příležitosti budu moct držet palce Ditě a Ebi, která to ale nebude ani potřebovat, protože jsou holky nejšikovnější:)