CINNAMON DIAMONDS

Klubová výstava Maďarsko a s ní spojené víkendové výletování

Minulý víkend jsme si udělali pořádný výlet až do dalekého Maďarska. Měla jsem zase své obvyklé pomatení smyslů, přihlásila jsem Darlenku na místní klubovou výstavu a až po té jsem si uvědomila, jak že je to daleko:). Posuzoval pan rozhodčí Luděk Müller, a protože se nám u něho loni v Zákupech pořádně zadařilo, říkala jsem si, proč to nezkusit u něho znovu. Navíc to byla skvělá příležitost prohlídnout si Maďarské maďary a poohlídnout se po případném budoucím ženichovi pro Darlen. Vyjeli jsme už v pátek odpoledne, přespali v kempu na hranicích Slovenska s Maďarskem a v sobotu dopoledne jsme pak už v klidu a bez spěchu vyrazili směr Budapešť, v jejíž okrajové části se výstava konala. Počasí bylo nádherné, až moc, místo jsme našli bez problémů, zaparkovali jsme pěkně ve stínu pod stromy a čekali... na pana rozhodčího. Díky jeho pozdnímu příjezdu začala výstava o hodinu později a psi se tak „proháněli" v kruhu na přímém slunci v tom největším pařáku. Teploty jen ve stínu atakovali 30 stupňů, v kruhu tak nebyl pes bez jazyka až na vestě:)

Posuzování se rozjelo ve velkém stylu, pan Müller byl, jak je jeho zvykem, spravedlivý, ale velmi přísný. V některých třídách u psů padali pouze VD, sem tam nějaká ta výborná, někdy bez zadání titulu, padla i dobrá. Bylo vidět, že místní chovatelé a vystavovatelé nejsou na takovou přísnost zvyklí, u některých jsem měla po vyřknutí výsledku pocit, že upadnou do mdlob. Bohužel účast psů samců na klubové výstavě nebyla nijak velká, celkem bylo přihlášeno pouze 16 psů a musím se přiznat, že u nás na výstavách je většinou více na co koukat. I když je pravda, že tam bylo několik jedinců, kteří byli pěkní, každopádně ženicha pro Darlen jsem tam tedy ani náznakem nenašla.

U fen to byla ovšem jiná, byl to obroský kontrast proti psům, už od mladých se bylo na co koukat, fenky zde mají opravdu moc pěkné, svědčí o tom i to, že pan rozhodčí zadal mezi fenami snad pouze dvě VD, jinak samé výborné.

Darlenčina chvíle přišla kolem jedné hodiny, nastoupily jsme ve třídě pracovní ještě společně se 3 fenami. Každou pan rozhodčí ohodnotil zvlášť a pak už se běhalo a stavělo o pořadí. Darlenka dostala od pana rozhodčího moc pěkný posudek, stejně jako v Zákupech ji nic nevytkl, pochválil ji výborný pohyb a že prý je to krásná fena:) Stejně tak to ovšem bylo u našich dvou soupeřek. Měly jsme opravdu velkou konkurenci. Pan rozhodčí se dlouho rozhodovalo mezi Darlenkou a dalšími 2 fenkami, běhaly jsme kolečka, stavěly do postojů a tak pořád dokolečka :) Darlen byla moc šikovná a trpělivě vše prováděla, jak měla. Nakonec se ale štěstí přiklonilo přeci jen na stranu soupeřek a my jsme skončily na krásném 3. místě s výsledkem V3. Pan rozhodčí se mi skoro omlouval, s tím, že ty dvě feny jsou konstitučně jiné a dneska hold vyhrály mohutnější fenky. Nevadí. Posudek máme krásný, pokoukali jsme, udělali jsme si prima výlet. Na cestě zpět jsme se zastavili i Dunaje, holky se vykoupaly, vyběhaly, prohlídli domov svých předků a pak jsme se už přeci jen přiblížili více k domovu. Ubytovali jsme se v kempu u Štiavnických Baní, v krásné přírodě, blízko jezírka, které tu vzniklo kdysi po těžbě stříbra. V neděli dopoledne jsme si udělali výlet na místní vrch Sitno, krásně jsme se prošli, pokochali, holky se ještě na zpáteční cestě vykoupaly a pak už jsme vyrazili směr domov.

Užili jsme si fajn víkend a i když kvůli výstavě asi tak daleko už nepojedeme (možná na světovku:), tak do okolí Štiavnických Baní se podívat určitě ještě někdy zajedeme, je tam nádherně!:)