V sobotu jsme se s Darlen zúčastnily lesních zkoušek ohařů. Termín u nás v Jihlavě jsme nestihly, a tak jsme vyrazily na zkoušky pořádané OMS Pardubice ve spolupráci s MS Semín. Nějakou dobu jsem rozmýšlela, jestli jet nebo ne, ale po posledních 14 dnech cvičení, ať už společných s Martinou nebo našich samostatných, to vypadalo nadějně, a tak jsem zkoušky na poslední chvíli přihlásila. A udělala jsem dobře.
Zkoušky byly, myslím, velmi dobře připraveny, atmosféra byla přátelská, jediné co trochu zlobilo, bylo počasí, bylo horko, ale vážně velké horko. Na takové podmínky nejsem u nás na Vysočině úplně zvyklí, ale nějak jsme to zvládly :)
Hned na začátku mě tedy Darlen trošku pozlobila nervy, ohrádku jsme myslím udělaly velmi napínavou pro rozhodčí i přihlížející, ona Darlen prostě potřebuje být středem pozornosti :). Po povelu Darlen do ohrádky šla pěkně s chutí, pak si ale lišku začala ověřovat a očuchávala a očuchávala a oblizovala ji uši a nevím co ještě… A já tam tak stála a jen si v hlavě říkala „ty potvoro, co to zas předvádíš“ :) Nakonec na mě koukla, lišku bez dalšího povelu uchopila a donesla s moc pěknou předávkou, známka za 2. Začátek tedy zajímavý, ale tak pořád to byla první cena:). A pak už to šlo jako po másle. Přihlášeno bylo 9 psů, dva ale po ohrádce skončili, takže šlo vše poměrně rychle. Ještě u ohrádky jsme zvládly klidy za 4 a vyrazily na barvu. Šoulačka za 4 s velkou pochvalou. Barva z mého pohledu velmi těžká, i když my jsme jich v životě moc nešly, ale prý jsou v Semíně barvy vyhlášené svou obtížností. Zdálo se mi to nekonečné, křoví, ostružiní, stromky, křoví, křoví, lože, křoví, křoví, cesta, křoví, stromky, srna… za 4! :) Následovaly vlečky, zajíc parádní za 4. Na lišce se to zdálo Darče už asi trošku moc monotónní, 2* jsem nasazovala, za 3 :) Následovala pauza na občerstvení, kterou si užila především Darlen. Já měla stále žaludek na vodě, ale Darlenka stresem rozhodně netrpí a tak dojela zbytky po všech občerstvujících se, asi aby měla dost sil na další disciplíny :)
A pak už zbývaly jen drobné disciplíny. Dohledávky předvedla Darlen všechny ukázkové. Rozhodčí velmi vyzdvihli její práci nosem, skvělou předávku a poslušnost (bylo vážně horko, na to aby vymýšlela nějaké kravinky:) A pak už houštiny - ty byly tak husté, že prostě nevím, co tam těch několik minut dělala – hlavní ale bylo, že nebyla :) za 4. Slídění bylo už v pomalejším tempu, ale ono v 35 stupních ve stínu, kdo by se kam hrnul. Každopádně chodila Darlen pěkně do stran, poslouchala okamžitě na povely, za 4. Vodění na řemeni za 4. A bylo to! :) Zvládly jsme lesní zkoušky a po tom začátku nakonec i s velmi pěkným výsledkem – I. cena, 232 bodů!
Velmi pyšná jsem na komentář, který se nám dostal od rozhodčích na drobných disciplínách. Vyslechyli jsme si, že je vidět, že s fenou pracuji, že se ji skvěle věnuji a že je krása koukat na to, jak ráda a s chutí pro mě fenka pracuje. To opravdu zahřeje, možná víc než samotný výsledek zkoušek. :) Stejný komentář jsme kdysi slyšely už na podzimních zkouškách, tak snad na tom něco bude, jsem moc ráda, že je to vidět. :)
Chtěla bych moc poděkovat naší kamarádce, Martině Sedláčkové, ke které jsme jezdily s Darlen cvičit, za rady, za zvěř, usměrňování (především vůdkyně, tedy mě:) a ukázky jak to má vypadat, snad jsme výsledkem potěšily.;)
Velké díky patří také chovatelům od Darlen, Jurovi a Evičce, kteří nám opět pomohli, když bylo nejhůř a já jsem úplně nevěděla, jak na Darlen. Věřím, že i Vám jsme udělaly s Darlen radost.
A úplně nejvíc největší dík patří té mojí příšerce zrzavé, jsem moc ráda, že Tě mám, Darulienko moje!
Copyright © 2008-2024 Web From Pixels group
design by BORI