CINNAMON DIAMONDS
Tak už zase cvičíme, konečně! :)
Je tu podzim a touto dobou jsme dle mých původních plánů už měly být s Darlenkou značně nervózní před blížícím se termínem zkoušek vloh. Tento rok byl ale pro mě a tím pádem i pro Darlenku poněkud "zlomový", a tak se stalo, že jsme výcvik tak nějak automaticky přeřadily na druhou kolej. Na poslední chvíli jsem se pak ještě přece jen rozhodovala, jestli Darču na vlohy nepřihlásit, ale díky tomu, že se mi nepodařilo včas zajistit křepelky na výcvik, jsem to nakonec zavrhla.
I přesto jsme se ale s Darlenkou vrhly do výcviku pěkně zase pohlavě. A to doslova... Popravdě, když jsme po 3 měsících "nicnedělání" vyzkoušely hledání, byla jsem nadšená, Darlenka hledala krásně s chutí, rychle, dokonce i pěkně dostran a já byla rozhodnuta ji na vlohy přihlásit. Každopádně po týdnu každodenního výcviku (říkám, zase pohlavě, prostě jsem beran:) bylo jasné, že máme ještě hodně, hodně co dělat a že se výcvik prostě uspěchat nedá, protože cvičit každý den nejde, aspoň ne v našem případě, Darču to pak už nebaví a vymýšlí všechny možné aktivity, jen nedělá to co by měla:) Ani přes rozhodnutí nechat vlohy na jaro jsme ale s výcvikem nepolevily, jen jsme zmírnily tempo. Do pole jsme šly včera po týdnu a dnes tedy ještě jednou a byla zase krása na zrzku koukat. Ještě ji musím dost usměrňovat, protože mi odbíhá dost daleko a pak se těžko "ovládá", ale to časem vychytáme. Taky jsem nakoupila petardy, aby si zrzule zvykala na hluk a vypadá to, že to snad nebude žádný problém. Oprášily jsme i aporty, a to jak kozlík, tak atrapu srstnaté. Myslím, že Darča začala brát aport konečně trochu vážně a docela ji to jde. Ale pořád jsme jen na atrapách, na zvěř si zatím ještě netroufáme.
A tak se teď máme. Kromě výcviku stíháme chodit několikrát týdně běhat a samozřejmě vycházkujeme a výletujeme. O víkendu jsme navštívili Přibyslav a podnikli procházku po okolí, bylo krásně a holky zrzavé i my jsme si to moc užili. :)
Jen jedna nepříjemnost nás teď trápí, Darlence se udělala během jednoho dne bakulka pod okem a začala se zalévat krví, takže jsme byly hned u veta. Prý nějaká alergická reakce. Bohužel to vypadá naprosto stějně jako boláky, které měl kdysi na hlavě Barny. Z těch se časem staly zhnisané rány velikosti dvoukoruny, vypadaly mu chlupi a 100% to nemá zarostlé dodnes. A Darlence dnes začala opuchlina hnisat taky. Veterinář ji to včera ještě vyholil, takže chuděra vypadá hrozně, ale i tak je to moje zlatíčko nejkrásnější:) Jen jsem ráda, že nemáme přihlášenou žádnou výstavu:)
Fotky z výcviku s aportem tady a pár z víkendu přímo tu:)
